V neděli v 8 ráno, jsme s prckem naběhli
na dětské hřiště, abych konečně mohla vytvořit to, co mi v hlavě leží už
pár dní. Dostalo se mi totiž pár ohlasů o tom, že vlastně cvičit a
procházkovat nemůžu, jelikož musím sedět na hřišti se špuntem.
Takže nyní jsem ze stížností o nudném sezení na hřištích, vytvořila výmluvu, jelikož ono to jde i na hřišti.
Náběh
na hřiště se konal tak brzy, jelikož jsem nechtěla, aby tam zrovna byly
další děti, přeci jen jaká maminka by chtěla mít své dítě na cizím
veřejném videu, které absolutně nemá pod kontrolou. Bohužel jsem nestihla, vytvořit k pár cvikům
i fotky, videa ano, ale u fotek mi nechtěl prcek pózovat a bylo těžké
odbíhat k foťáku, dávat samospoušť a hlídat špunta, aby nespadnul z
kolotoče, atd. Videa stejně řeknou víc, viz níže.
Kojící maminky se budou držet tohoto: http://iva-mmt.blog.cz/1406/kojeni-a-cviceni
Maminky čerstvě po porodu se budou drřet tohoto: http://iva-mmt.blog.cz/1403/co-smim-a-co-nesmim-cvicit-po-porodu
Představuji si to asi takto:
Každá mamina, si to samozřejmě může vytvořit podle svého, je to hlavně příklad:
Dětské
hřiště 3x týdně (záleží jako moc je prcek na hřišti závislý) a 2x týdně
svižná procházka s kočárkem. A další týden výměna: 2x týdně hřiště a 3x
týdně svižná prochajda s kočárkem. Je to vlastně kompromis s dítětem.
Nebo moje verze:
po obědě se jde spát do kočárku a spí se po dobu chození, po probuzení
nabízím hřiště, pokud má prcek zájem, můžu dát závěrečné cvíčo rovnou
tam, když ne, dám si ho doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat